|
| |
|
|
Nástup zvukového filmu a jeho obraz v kulturních časopisech
Král, Tadeáš ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Batistová, Anna (oponent)
Autor se v práci zabývá nástupem zvukového filmu a jeho kritikou a hodnocením v soudobých československých kulturních a filmových časopisech. V první části práce popisuje vývoj filmu a filmového umění od jeho počátku na konci 19. století po dobu těsně před nástupem zvukového filmu na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století. Dále se zabývá vývojem zvukové technologie ve filmu a vznikem prvních zvukových filmů včetně problémů, které tato mediální změna přinesla. V praktické části práce poté autor pomocí kvalitativní analýzy dokumentů zkoumá články s touto problematikou v soudobých československých kulturních časopisech a charakterizuje, jaký byl obraz zvukového filmu v období jeho nástupu. V článcích o zvukovém filmu následně vymezuje čtyři hlavní témata - umělecká úroveň zvukových filmů, budoucnost zvukového filmu, zvukový film a divadlo a internacionalita filmu - a několik navazujících podtémat a názorových proudů. Autor zjišťuje, že zvukový film je přes nesourodou kritiku v období svého nástupu v československých kulturních časopisech hodnocen spíše negativně, ale zároveň je očekáván jeho budoucí vývoj a existence. V pozitivním hodnocení uměleckých kvalit zvukových snímků dále autor vysledoval v průběhu vymezeného období stoupající tendenci.
|
|
| |
|
|
Velbloud uchem jehly 1926 a 1936 (filmové adaptace divadelní hry Františka Langera)
Čížkovská, Jana ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dvěma filmovými adaptacemi hry Františka Langera Velbloud uchem jehly v české kinematografii do roku 1936. Jde o němou verzi z roku 1926 režírovanou Karlem Lamačem a zvukovou verzi z roku 1936 režírovanou Hugo Haasem a Otakarem Vávrou. První část práce se věnuje divadelní hře, jejímu vývoji, struktuře a samotnému textu. Také ukazuje, jak úspěch hry na českých, evropských a amerických jevištích ovlivnil distribuční možnosti filmových adaptací. Druhá část porovnává dvě filmové adaptace, popisuje jejich produkční zázemí, obsazení a reflexi filmů v médiích.
|
|
|
Vícejazyčnost ve zvukovém filmu
Hamerlová, Dana ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Předkládaná práce se věnuje problematice vícejazyčnosti, tedy přítomnosti dvou nebo více různých jazyků ve filmu. První část tvoří úvod do teorie komunikace, následuje stručné představení povahy filmové komunikace, tj. jejího členění na komunikaci primární a sekundární. Druhá část pojednává o vícejazyčnosti na obou komunikačních rovinách filmového textu, o komunikačních záměrech tvůrce filmu spojených s porozuměním či neporozuměním cizojazyčnému komunikátu a o funkcích vícejazyčnosti v rámci primární a sekundární komunikace. Následující kapitoly zkoumají tři samostatné skupiny filmů diferencované na základě typu jazyků, které spolu vstupují do interakce. První skupinu tvoří filmy, v nichž se setkává několik reálných mluvených jazyků, druhou filmy obsahující reálný mluvený jazyk a jazyk smyšlený, ve filmech třetí skupiny se střetávají jazyk mluvený a komunikační prostředky neslyšících. Klíčová slova zvukový film, komunikace, vícejazyčnost, přirozený jazyk, znakový jazyk, smyšlený jazyk
|
host ::
RSS.